Kolikrát denně jíst při hubnutí: počet jídel rozhoduje méně, než se myslí

Kolikrát denně jíst při hubnutí? Tolikrát, kolikrát vám to sedí do dne a umožní držet rozumné porce. Tři, čtyři nebo šest jídel nemění výsledek tolik, jako to, kolik energie za den přijmete a z čeho. Kolem počtu jídel se přitom drží několik pevných omylů, které lidi zbytečně svazují. Projdeme je, ukážeme, co platí doopravdy, a navrhneme, jak si rozvrhnout den, aby se dal vydržet.

Omyl: víc malých jídel zrychlí metabolismus

Často se tvrdí, že časté jídlo udržuje metabolismus v chodu a že tělo vyšle jinak signál šetření. Zní to logicky, ale podstatu to neodpovídá. Energii vydávanou na trávení určuje celkové množství snědeného jídla.

Rozdělení stejné porce do čtyř, nebo šesti jídel tedy energetický výdej výrazně nezvýší. Rozhoduje, kolik toho za den sníte. Počet jídel je spíš otázka pohodlí.

Některým lidem pomáhá víc menších jídel, protože zvládnou hlad. Jiným naopak časté jídlo hlad rozdráždí a snadno se přejí. Zkoušejte, co funguje vám.

Omyl: snídaně je povinná

Snídaně nemá kouzelnou moc. Někdo bez snídaně dobře funguje až do oběda a celkově sní méně. Jiný bez ní ve čtyři hodiny odpoledne spolkne cokoli, co je po ruce.

Rozhodněte podle sebe. Pokud ráno hlad nemáte, nenuťte se. Pokud se bez snídaně přejídáte nebo máte slabost, snídejte a vybírejte jídlo s bílkovinou.

Děti, těhotné ženy, lidé s cukrovkou na lécích a sportovci mají jiné potřeby. U nich je pravidelný režim často důležitý. Řiďte se radou lékaře.

Omyl: po šesté večer se nejí

Čas na hodinách sám o sobě hubnutí neovlivní. Rozhodující je celkový příjem za den. Večeře ve sedm hodin nemá jiné následky než oběd, pokud jde o energii.

Pozdní a těžké jídlo ale může zhoršit spánek a ráno chuť na jídlo. Mnoho lidí večer jí z nudy a před televizí. Tam je skutečný problém.

Kdo pracuje na směny, může mít večer jindy. Pro vás je večer poslední jídlo před spaním. Dejte mu odstup aspoň dvě hodiny od ulehnutí.

Omyl: přerušované hladovění je zázrak

Přerušované hladovění znamená jíst v určitém časovém okně, třeba osm hodin denně. Pro někoho je to praktický způsob, jak omezit příjem, protože odpadají večerní svačiny. Při srovnání s běžným snížením příjmu však nevychází o mnoho lépe.

Pro jiné je pravidlo zdrojem napětí. Dlouhý půst vede k přejídání v okně a kolísání nálady. Pokud vás takový režim stresuje, nic se neděje, když ho vynecháte.

Není vhodné pro těhotné a kojící ženy, děti, lidi s cukrovkou na lécích a s poruchou příjmu potravy. Před zahájením se poraďte s lékařem. Zázračná metoda to není.

Co opravdu rozhoduje o počtu jídel

Počet jídel by měl vycházet z toho, jak vám sedí do dne a jak se při něm cítíte. Důležitá je sytost, energie a to, zda se přes den nepřejídáte. Je to osobní nastavení, ne univerzální pravidlo.

Běžné rozvrhy se dají shrnout do tří typů:

• tři hlavní jídla bez svačin,
• tři jídla a jedna svačina,
• čtyři až pět menších jídel.

Všechny tři způsoby mohou fungovat. Vyberte ten, který vyhovuje vašemu režimu, práci a rodině. Rozvrh, který dodržíte, je lepší než ideální, který opustíte po týdnu.

Jak si rozvrhnout den, aby se dal vydržet

Dva týdny sledujte, kdy máte skutečný hlad a kdy jen chuť. Zaznamenejte i energii a náladu. Z toho poznáte, kdy potřebujete jídlo a kdy ne.

Do každého hlavního jídla zařaďte bílkovinu a zeleninu. Zasytí na delší dobu a snižují potřebu svačin. Svačinu naplánujte, ať nevzniká z nouze.

Pokud užíváte léky na cukrovku nebo máte jiné onemocnění, rozvrh jídel upravujte jen po poradě s lékařem. Jídlo a léky spolu souvisejí. Nikdy neměňte režim sami.

Zdroje

• Česká obezitologická společnost ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR