Překyselení organismu: mýtus, nebo skutečná nemoc?

Překyselení organismu, jak ho popisují alternativní příručky, je z velké části mýtus. Jídlem si pH krve nezměníte, tělo ho drží v úzkém rozmezí samo a velmi spolehlivě. Skutečné překyselení krve, acidóza, existuje, jde ale o vážný stav při nemocech ledvin, plic nebo neléčené cukrovce a řeší ho lékař, ne bylinky. Únava a bolesti zad, které se „překyselení“ připisují, mají obvykle jiné a docela obyčejné příčiny.

Jak tělo hlídá pH krve

Krev má pH mezi 7,35 a 7,45, tedy mírně zásadité. Když by z tohoto rozmezí vybočila, začnou selhávat enzymy a orgány, proto má tělo několik pojistek. Krev obsahuje nárazníkové systémy, které kyseliny okamžitě neutralizují. Plíce vydýchávají oxid uhličitý, a když kyselin přibude, člověk dýchá rychleji a hlouběji. Ledviny pak přebytečné kyseliny vylučují močí, pomaleji, ale důkladně. Díky tomu po steaku ani po zeleninovém salátu pH krve nijak výrazně nekolísá.

Moč je jiný případ. Její pH se podle jídla opravdu mění.

A právě na tom stojí testovací proužky, které se k „odkyselovacím“ kúrám často prodávají. Kyselá moč ale neznamená kyselé tělo. Znamená jen, že ledviny dělají svou práci a přebytek kyselin posílají ven.

Kdy je acidóza skutečná

Lékaři znají metabolickou a respirační acidózu. Vzniká třeba při selhání ledvin, při těžkém průjmu, otravě, vážném onemocnění plic nebo u neléčené cukrovky, kdy se v krvi hromadí ketolátky. Projevuje se zrychleným dýcháním, zmateností, zvracením a velkou slabostí. Takový stav vyžaduje nemocnici. S běžnou únavou po týdnu v práci nemá nic společného.

Proč lidem „zásaditá“ dieta přesto pomáhá

Kdo se pustí do odkyselovací kúry, obvykle začne jíst víc zeleniny a ovoce, omezí uzeniny, sladkosti a alkohol, pije víc vody a přidá pohyb. Po pár týdnech se cítí lépe. Není to ale tím, že by si změnil pH krve. Prostě jí zdravěji, hubne a lépe spí. Výsledek je dobrý, jen vysvětlení nesedí.

Na tom záleží ve chvíli, kdy vám někdo nabízí drahé zásadité doplňky, speciální vodu nebo kapsle na „odkyselení“. Za tyhle věci platíte hlavně příběh. A navíc si můžete ublížit: kdo kvůli strachu z „kyselých“ potravin vyřadí mléčné výrobky, maso i obiloviny, snadno přijde o vápník, železo, bílkoviny a vitamin B12.

Únava a bolesti mají obvykle jiné příčiny

Pro ilustraci si představte ženu kolem čtyřicítky, která je měsíce unavená, bolí ji záda a často ji pobolívá hlava. Na internetu si přečte, že je „překyselená“, a nasadí si bylinnou kúru. Mezitím ale může mít chudokrevnost z nedostatku železa, sníženou funkci štítné žlázy, nedostatek vitaminu D, spánkovou apnoi nebo prostě málo spánku a hodně stresu. Tohle všechno umí praktický lékař odhalit krevním testem a pár otázkami, a všechno se to dá léčit. Kúra proti překyselení by přitom skutečnou příčinu jen oddálila.

Pokud je únava dlouhodobá, přidává se hubnutí, dušnost nebo změny ve vyprazdňování, nečekejte a objednejte se.

Co opravdu pomáhá

Dobrá zpráva je, že rady, které odkyselovací kúry obsahují, jsou většinou rozumné. Stačí je dělat z těch správných důvodů:

• Zeleninu a ovoce jezte ke každému jídlu, klidně i mražené.
• Uzeniny, sladkosti a slazené nápoje berte jako výjimku.
• Pijte hlavně vodu a hlídejte alkohol.
• Hýbejte se každý den, stačí svižná chůze.
• Spěte sedm až devět hodin.

Mléčné výrobky ani maso vyřazovat nemusíte, pokud je jíte v rozumném množství.

Časté otázky

Mají smysl zásadité vody a doplňky?

Pro zdravého člověka ne. Zásaditou vodu žaludeční kyselina během chvíle zneutralizuje a pH krve se nezmění. Doplňky s minerály mohou mít smysl jen při prokázaném nedostatku, a to podle lékaře.

Co mi ukáže proužek na pH moči?

Ukáže, co jste jedli za poslední hodiny, a nic víc. Po mase a pečivu bývá moč kyselejší, po zelenině zásaditější. O stavu organismu ani o nemoci vám hodnota z proužku nic neřekne, proto podle ní nemá smysl upravovat léčbu.

Může jídlo ovlivnit ledviny?

U lidí s chronickým onemocněním ledvin ano, jejich ledviny kyseliny vylučují hůř a lékaři jim někdy upravují jídelníček. To je ale specifická situace pod dohledem nefrologa, ne obecná rada pro všechny.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Česká nefrologická společnost ČLS JEP
• Společnost pro výživu