5 důvodů, proč jíst olivy, a na co si u nich dát pozor

Olivy stojí za to jíst hlavně kvůli zdravým tukům, polyfenolům, vitaminu E a vláknině. Hodí se do středomořského jídelníčku a zasytí. Mají ale jednu velkou nevýhodu, na kterou se v nadšených článcích zapomíná: jsou hodně slané. Rozumná porce je proto hrst, ne celá sklenice. Berte je jako chutný doplněk jídla, ne jako zdravou svačinu na celé odpoledne.

1. Obsahují zdravé tuky

Většinu tuku v olivách tvoří kyselina olejová, mononenasycená mastná kyselina, stejná jako v olivovém oleji. Když nahradí nasycené tuky z uzenin, sýrů nebo másla, pomáhá udržet příznivou hladinu cholesterolu v krvi. Samotné olivy cholesterol nesníží, pokud je jen přidáte k jinak nezdravému jídlu. Rozhoduje celkový jídelníček. Pro příklad: když na talíř se sýry a salámem přidáte misku oliv, zdravější večeři nemáte. Když ale polovinu salámu olivami nahradíte, uberete nasycených tuků a přidáte těch prospěšných. Stejnou úvahu můžete použít u pizzy, těstovin nebo chleba s pomazánkou.

2. Nesou polyfenoly a vitamin E

Olivy obsahují rostlinné látky s antioxidačními účinky, například hydroxytyrosol a oleuropein, kterým vděčí za svou hořkost. Část se jich při nakládání vyluhuje, ale v plodu zůstane dost. K nim se přidává vitamin E, který chrání buňky před oxidačním poškozením. Obecné tvrzení, že olivy „čistí organismus“, je ale přehnané. Tělo se čistí samo.

Antioxidanty z jídla jsou jen jedna z mnoha věcí, které k jeho zdraví přispívají.

3. Zasytí a hodí se při hubnutí

Tuk a vláknina zpomalují trávení, takže pár oliv k salátu nebo k večeři prodlouží pocit sytosti. Na hubnutí přímo nepůsobí a tuk na břiše nespalují. Mají ale vůči své chuti relativně málo kalorií: jedna olivka má podle velikosti zhruba 4 až 7 kcal. Deset oliv jako předkrm je tedy rozumnější volba než hrst chipsů nebo kousek salámu.

Kdo hubne, by měl počítat spíš olej, ve kterém olivy plavou.

4. Patří ke středomořské stravě

Středomořský způsob stravování patří k nejlépe prozkoumaným a spojuje se s nižším rizikem nemocí srdce a cév. Olivy a olivový olej jsou jeho typickou součástí, stejně jako zelenina, luštěniny, ryby, ořechy a celozrnné pečivo. Právě v téhle kombinaci dávají smysl. Do salátu s rajčaty, okurkou a luštěninami, k pečené rybě, do těstovin s rajčatovou omáčkou nebo na domácí pizzu místo salámu.

Rychlý tip na pomazánku: rozmixujte hrst vypeckovaných oliv s trochou olivového oleje, česnekem a citronovou šťávou. Vznikne slaná pasta na chleba nebo ke zelenině, která vystačí na několik dní v lednici.

5. Naučí vás novým chutím

Olivy jsou typickou chutí, kterou si člověk musí oblíbit. Zelené bývají pevnější a hořčejší, černé zralejší, měkčí a jemnější. Kalamata mají vinnou chuť, malé olivy z jihu Francie jsou jemně ovocné. Pokud vám olivy zatím nechutnají, zkuste je nakrájené v jídle, kde se chuť rozprostře, nebo plněné, třeba mandlí či paprikou. Chuťové pohárky se na hořkost po několika ochutnáních zvyknou. A kdo se jednou naučí hořkost olivy ocenit, snáz si oblíbí i další zdravé hořké chutě, třeba rukolu nebo čekanku.

Na co si dát u oliv pozor

Čerstvé olivy ze stromu se jíst nedají, jsou nesnesitelně hořké. Proto se nakládají do solného nálevu a právě odtud pochází jejich hlavní slabina. Sůl.

Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým sníst nejvýš 5 g soli denně a hrst oliv z toho může ukrojit překvapivě velkou část. Lidé s vysokým tlakem nebo nemocemi ledvin by měli olivy jíst jen občas a v malém množství. Pomůže je před jídlem propláchnout vodou nebo vybírat výrobky se sníženým obsahem soli, obsah soli najdete na etiketě.

Olivy nejsou ani výrazným zdrojem vitaminu C nebo vápníku, jak se někdy uvádí, pro kosti je lepší sáhnout po mléčných výrobcích, máku nebo sezamu. Opatrní buďte také u černých oliv v plechovkách. Často nejde o přirozeně zralé olivy, ale o zelené, které se zbarví oxidací a přidanou látkou.

Zdroje

• Společnost pro výživu
• Světová zdravotnická organizace
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce